Obviňování obětí: Agentura AP se ptá „Proč Francie podněcuje hněv v muslimském světě?„

Píše

Agentura Associated Press (AP) sklidila kritiku za to, že podle všeho viní Francii ze záplavy radikálních islámských teroristických útoků, jimiž v posledních měsících trpěla, a odvolává se na „brutální koloniální minulost“ a „zarytou sekulární politiku“.

Nezisková zpravodajská služba, která má být baštou neutrálního a nestranického zpravodajství, zveřejnila článek „AP Explains“ s otázkou „Proč Francie podněcuje hněv v muslimském světě?” — zdá se, že svaluje vinu za nedávné teroristické útoky, při nichž džihádisté zavraždili v kostele v Nice tři lidi a kromě jiných incidentů sťali na ulici učitele, na francouzskou společnost.

Francie skutečně od jedenáctého září pravděpodobně utrpěla více radikálních islámských teroristických útoků než kterákoli jiná západní země, včetně stětí staršího kněze během bohoslužby, zavraždění 130 lidí při útoku na divadlo v Bataclanu a s tím spojených sebevražedných atentátů a pouličních stříkacích sprejů a útoku nákladním automobilem na oslavu Dne dobytí Bastily pod širým nebem, který si vyžádal 86 mrtvých a přes 450 zraněných.

Podle AP je to však francouzská „brutální koloniální minulost, neochvějná sekulární politika a nesmlouvavý prezident, kdo je pokládán za necitlivého vůči muslimské víře“, co přispívá k tomu, že je „tak často terčem smrtícího násilí z extrémistických okrajů“.

Vysvětlovatel AP byl špatně přijat mnoha čtenáři na sociálních médiích, kde byl rozhodně „srovnáván“ s tisícími uživateli.

„Francouzští představitelé sice často tvrdí, že jejich země je terčem útoků kvůli své pověsti kolébky lidských práv a bašty globální demokracie, ale nejvíce Francii odlišuje její neobvyklá náklonnost k sekularismu,” naznačila agentura AP a zopakovala pocity v podobném článku zveřejněném POLITICO lambasting France’s “extrémní forma sekularismu a přijetí rouhání”.

„Zakazování muslimských šátků a dalších okázalých náboženských symbolů ve školách v roce 2004 zůstává i nadále rozporuplný, ne-li šokující pro mnohé mimo Francii. Zákon z roku 2011 zakazující zahalování obličeje vyvolal v muslimech nový pocit stigmatizace,” dodala AP — i když by to stěží vysvětlovalo, proč se islámští teroristé ve Francii zaměřují na křesťanská místa, která zjevně nejsou sekulární.

„Slova, která používá [prezident Emmanuel Macron], vyvolala také pobouření,„ s odvoláním na jeho oznámení nové legislativy „zaměřené na islamistický ,separatismus‘, které vyvolalo obavy z dalšího odcizení francouzských muslimů“ – i když opět není vysvětleno, jak by bylo možné říci, že zákony zaměřené na zabránění vzniku paralelních společností odcizují muslimy od většinové společnosti.

„U památníku učiteli sťatému za to, že ukázal prorokovy karikatury své třídě, Macron přednesl projev, v němž vychvaloval toleranci, znalosti a náboženskou svobodu. Vztek však sklidil, mimo jiné od tureckého prezidenta, za to, že řekl: „Nezřekneme se karikatur“ a že by Francie měla „omezit islamisty“,„ dodala tisková agentura.

Překvapivě málo času bylo věnováno údajně „brutálním“ koloniálním dějinám Francie, například v Alžírsku, nad rámec „rozzuřených vyděděnců, kteří vidí svou vlast jako hříšnou a neuctivou vůči islámským tradicím, nebo jednoduše rasistickou vůči arabským a jiným přistěhovalcům ze zemí, které kdysi obohatily francouzskou říši.”

Arabským a severoafrickým národům samozřejmě kolonialismus není cizí, dobývají Španělsko a Portugalsko a pokoušejí se dobýt Francii – zastavil je až Charles Martel v bitvě u Tours – a vyplouvají z přístavních měst včetně Alžíru, aby zaútočili na evropskou lodní dopravu a pobřežní osady a zajali křesťanské otroky až do devatenáctého století.

Facebook Comments