Skandální návrh migračního paktu Evropské unie: Skryté požadavky na přijetí

Píše wochenblick

 Návrh Evropské unie na závazný azylový a migrační systém je ohniskem skandálních požadavků na podporu migrace. Medovými slovy, chce Brusel státům EU vnutit svou koncepci přistěhovalecké Evropy. Občané EU by měli za toto šílenství zaplatit.

Návrh paktu má být společným a závazným rámcem pro všechny členské země Evropské unie mimo migrační krizi a během migrační krize, jako je rok 2015. Ústřední azylová agentura EU má sloužit jako středisko. Dublinský systém (azylové řízení v první zemi, do které migrant vstoupí) má zůstat zachován. V případě krize Brusel stanoví povinné kvóty. Zvláště bizarní: „deportační sponzorství“ pro země, které nechtějí přijímat žadatele o azyl, a samostatný „koordinátor vyhoštění“.

V dodatečných dokumentech Komise mimo jiné předkládá doporučení týkající se vytvoření právních cest do Evropské unie, spolupráce při záchranných operacích na moři, předcházení nedovolenému překračování hranic, registrace (detekční kontroly) migrantů na vnějších hranicích, předpisy pro mezinárodní ochranu, řešení krizových situací atd. Není divu, že se říká, že migrace tu byla vždy. Bude-li dobře řízena, může přispět k růstu, inovacím a sociální dynamice.

„Obnovit“ starou Evropu

Za dokumentem je na jedné straně levá lobby, která sní o Evropě pro migranty. Především jsou však za ní obrovské zájmy podnikatelské sféry, která si – s ohledem na stárnutí a úbytek evropské populace – stěžuje na „nedostatek kvalifikovaných pracovníků“. Uváděnými příklady jsou zdravotnictví, lékařská péče (pandemie Covid 19) nebo zemědělství. Jen v roce 2018 udělily státy EU 775 000 občanům ze zemí mimo EU povolení k pobytu za účelem výkonu práce. Naopak EU si stěžuje, že mnoho migrantů je nezaměstnaných a má problémy se vzděláváním nebo odbornou přípravou.

Tuto situaci chce zlepšit akčním plánem EU pro integraci a začleněním 2021 až 2024. Do EU má také proudit více legálních cest, například prostřednictvím pevného rámce pro přesídlování migrantů a přijímání humanitárních pracovníků. Žadatelé o azyl by také měli mít rychlý přístup na trh práce. Aby se zabránilo nelegálnímu zaměstnávání, je třeba přezkoumat stávající předpisy a případné sankce.

Tanec kolem ochrany hranic

EU se zdráhá hovořit o ochraně hranic. Za tímto účelem integrovaná správa hranic a lepší účinnost vnějších hranic EU. Každá žádost o azyl podaná nezákonně v EU musí být nadále posuzována individuálně. Sběr údajů, včetně otisků prstů migrantů, bude probíhat na vnější hranici EU. Nicméně žadatelé o azyl však mohou být „přemístěni“ během svého postupu na hranicích a jejich řízení může být přemístěno do jiného členského státu.

Žádosti o azyl s malou šancí na úspěch musí být rychle posouzeny bez nutnosti legálního vstupu na území dotyčné země. Pokud jde o zamítnutá azylová řízení, EU již sní o návratových řízeních na hranicích. Pokud jde o bezpečnost, měla by být zavedena jednotná definice původu a třetích zemí.

Pracovníkům mezinárodní ochrany, kteří zůstanou ve stejné zemi po dobu tří let, by měl být přiznán status dlouhodobě pobývajícího rezidenta jako „odměna“. EU tvrdí, že to podporuje integraci do Společenství. Mezinárodní ochrana osob páchajících trestný čin, zejména doba trvání, by měla být upravena jednotným způsobem. Aby se zabránilo azylové turistice do lépe „platících“ zemí, bude existovat katalog povinností pro žadatele o azyl, včetně sankcí za jejich porušování.

Povinná solidarita

Všechny státy EU by měly solidárně spolupracovat a sdílet břemeno migrace. Scénáře jsou nerealistické a pobuřující. Sdílení zátěže může například spočívat v přijímání žadatelů o azyl z postižené země, takzvaně v přesídlení, poskytování peněz nebo účasti na misích na ochranu hranic. V případě nárůstu migrace by se měla použít kombinace dobrovolnosti a povinnosti. Je-li splněno 70 procent požadované kvóty, je Komise spokojena. Je-li nižší, může země zavázat, aby přijaly alespoň 50 procent stanovené kvóty. V tomto případě již neexistuje svoboda volby; tato kvóta musí být splněna.

V migrační krizi, jako je rok 2015, Komise určí, které země musí přijmout kolik uprchlíků, na základě jejich velikosti a ekonomické síly. Pokud to některá členská země odmítne, může alternativně pomoci při deportaci nelegálních migrantů (Deportační partnerství). Není-li možné provést deportace v plánované výši, musí země přijmout odpovídající počet žadatelů o azyl jako náhradu škody.

Repatriace odmítnutých žadatelů o azyl je obecně největší slabinou EU, připouští Komise. Pouze jedna třetina je vrácena. Vzhledem k tomu, že čtvrtina žádostí o azyl pochází ze zemí, z nichž je možné vstoupit do schengenského prostoru bez víza, chce EU prověřit rizika nelegální migrace v těchto státech a vytvořit možnost pozastavení víz.

Licence pro nevládní organizace převaděčů

Musí existovat akční plán na období 2020-2025 pro boj proti pašování přistěhovalců. Komise chce mimo jiné přezkoumat „kriminalizaci soukromých subjektů“ a již nyní dává jasně najevo, že dodržování právních povinností při záchraně osob v nouzi na moři nelze považovat za trestný čin. Dobře míněné nevládní organizace tak mají volnou ruku pro své záchranné operace, které využívají k práci přímo do rukou pašeráků. Ale i pašeráci, převlečení za nevládní organizace, se mohou beztrestně věnovat svým nelidským záležitostem.

Skandální migrační pakt EU azylový problém nevyřeší

Evropská komise doporučuje masivní přesídlování migrantů

Dáte pohraniční stráž do rukou EU? Nový migrační pakt bude představen zítra

Viktor Orbán odmítá migrační pakt EU: „Nechceme smíšenou společnost!“

„Pokud nepřijmeme žadatele o azyl, neměli bychom je posílat zpět.„

Nový pakt EU pro migraci a azyl: prostor pro 274 milionů obyvatel v Německu?

Facebook Comments